Slovník pojmů – obsahuje vysvětlení 31 pojmů

C

Cukrovka

(též úplavice cukrová neboli Diabetes mellitus) je charakterizována zvýšenou hladinou cukru v krvi a ztrátou schopnosti automaticky regulovat hladinu cukru v krvi.

Cévní mozková příhoda

Mozková mrtvice (iktus, cévní mozková příhoda) je další komplikací aterosklerózy. Postižení je lokalizováno do cévního řečiště mozku. Postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky (porucha hybnosti končetin, potucha řeči, ztráta citlivosti v některých částech těla). Jde o život ohrožující stav vyžadující okamžitou léčbu.

Cholesterol

Je přírodní látka řazená mezi tuky patřící do podskupiny steroidů. Společnou vlastností je jeho nerozpustnost ve vodě a v krvi. Cholesterol je součástí všech živočišných buněk, především v nervové tkáni. Část cholesterolu vzniká synteticky v organismu (1 mg denně), menší část se získává potravou (0,3 mg denně). Cholesterol se vyskytuje jen v živočišných tucích (mléko a jeho produkty, vejce, máslo, sádlo, mozek, maso).

Celiakální sprue (celiakie, glutenová enteropatie)

Onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání (primární malabsorpční syndrom). Jeho podstatou je nesnášenlivost lepku (glutenu), resp. jeho složky gliadinu na imunologickém podkladě, vyvolávající zánětlivé postižení v oblasti tenkého střeva (zejm. jejuna). Histopatologicky je atrofie klků, lymfoplasmocytární infiltrace, poruchy enzymů. Onemocnění začíná častěji v dětství, ale výskyt v dospělosti není vůbec neobvyklý a uplatňují se u něj dědičné vlivy (některé HLA antigeny - zejm. HLA-DQ2). Příznaky malabsorpce (průjmy, nedostatek živin z porušeného vstřebávání, anemie, kostní změny, neuropatie, hubnutí aj.) se objevují po požití potravin obsahujících lepek a mizí po jeho vyloučení ze stravy. Časté a mnohdy převládající však jsou příznaky mimo trávicí trakt, zejm. kloubní, kožní (Duhringova herpetitformní dermatitida). V diagnóze je důležitá enterobiopsie (atrofie sliznice, zánětlivá infiltrace, enzymatické změny), vyšetření některých protilátek (proti gliadinu, endomyosinu, tkáňové transglutamináze) a vyšetření malabsorpce (např. xylosový test). Základem léčby je dieta s vyloučením lepku (tj. zákaz potravin z pšeničné a žitné mouky), jejíž dodržování výrazně zlepšuje prognózu. Je možné jej nahradit moukou kukuřičnou, sójou, rýží, bramborami. Karence se léčí substitucí, v těžších případech se podávají přechodně kortikoidy. Průběh choroby je kolísavý a různě těžký, obv. chronický s možnými relapsy (návraty onemocnění) i po expozici malému množství glutenu. Některé formy onemocnění mohou mít lehčí průběh a unikat diagnóze. U části pacientů se objevují i některé další poruchy imunitního systému (diabetes mellitus 1. typu, SLE, autoimunitní tyroiditida aj.); je častější výskyt malignit (lymfomy střeva i karcinomy) [lat. coeliacus týkající se břišní dutiny z řec. koilia břišní dutina]